Vlakem Brno - Křižanov (1997)
V tunelech i hudba zčerná
slunce tiká do očí
skrze stromy
někdy zaklesne se do slabin
a stojí
Kopřivu ve strom neuhněteš
Na loukách se opalují tisícihlavé květy
stojaté stožáry hledají marně průsečíky
v nekonečnu
hlava v nimbu utopená
V senách se kombajny plaší
na červených zrcadlech střech
otéká srpen
Osamělé stromy chystají se
k tanci při soumraku
všechno je zelené jen mládí ne
V tunelech pak i hudba zčerná
Do vesnice táhnou
jeřáby
Kadibudky uprostřed polí
útulky pro psy pro lidi skřek
Kopřivu nepohladíš
Na lavičkách ulámaná křídla někdejších lásek
v březovém háji ani stín milování
Rybníky oduševněle hledí do slunce
Malé kuny uhasínají vyhladověním
a nikdo jim ani jedu nepodá
na dožití
Kopřivou se neoholíš
Kopřivou nespálíš slunce